Máme velké štěstí, protože pokaždé se nám sejde na expedici skvělá parta lidí, možná je to tim, že fotografové jsou obecně jiná nátura, ohleduplní k přírodě, okolí, se stejnou “úchylkou”, nadšenci ochotní obětovat spánek a energii k tomu, aby udělali a přivezli co nejlepší fotky.

V říjnu jsme měli jedno neskutečné štěstí. Při naší pravidelné návštěvě Abbazia di Monte Oliveto Maggiore, blízko Asciano jsme se shodou “náhod” seznámili s jedním z mnichů, kteří zde slouží svou službu Bohu. Zavedl nás na místa, kde se turisté vůbec nedostanou a navíc nám řekl o běžném životě mnichů zde na Monte Oliveto Maggiore a také o blízkém klášteře, kde jsou pouze mnišky. Bylo to pro mě jedno z nejsilnějších setkání, protože se do uzavřené komunity duchovních běžně nedostaneme a už vůbec vám někdo nezačně vyprávět o tom, jak tam mnižský řád hospodaří, a že v zimě mají v hradě velkou zimu :)