Fotografování solitérů se speciálně nevěnuji, ale o fotografování samostatných kvetoucích ovocných stromů se pokouším několik let. Láká mě totiž to, že podmínky pro získání nejzajímavějšího snímku solitéru trvají několik málo dní; a k tomu se musí vydařit počasí, musíte mít perfektně zvládnutý postup - a o tom je tento článek. Když se to nepovede, čekáte další rok, další rok... Co udělat pro to, aby se to povedlo? O to se s vámi chci podělit.

Stromy kvetou od jara několik měsíců, i přes léto, ale pro fotografy jen pár dní. Abyste vyfotili strom solitér nebo ovocný strom v co nejbohatším květu, kdy má ještě malé listy, ale je obsypán obrovskými květy, na to máte jen několik dní. Ty se mi podařilo podchytit právě v dubnu loni a letos nastávají právě teď - tento víkend, takže stativy, blesky a vzhůru na fotografování stromů.

Nemá valného významu fotografovat solitéry ve dne, obloha je příliš přesvětlená a bílé květy na ní vůbec nevyniknou. Zajímavé jsou jen východy nebo západy slunce, kdy jsou paprsky ještě hodně nízko a vyniknou dlouhé stíny nebo po západu, kdy má obloha - nejlépe s pohybujícími se mraky - dramatický vzhled.

A tak po několik let v dubnu a květnu pobíhám po polích, které jsem si před tím cestou vyhlédl, a fotografuji solitéry, silné samotáře, kvetoucí ovocné stromy, které uprostřed pole majestátně nabízí všem svou ochranu před sluncem. V Tokánsku, kam se pravidelně vypravujeme na naše fotoexpedice jsou solitéry cypřiše, ale ty nekvetou výraznými květy, snad jen jejich háje tvoří jakýsi blok tichých a klidných strážců polí. Fotoexpedice Toskánsko je ale příliš vzdálená našim krajům.

Používat blesk? Pro a proti

Některé focení stromů z minulých let, kdy jsem používal jediný záblesk, neodpovídaly mé představě. Pozice blesku v ose objektivu vytvářela na stromu obraz příliš plochý a málo zdůrazňující mohutnost jejich koruny; a navíc: blesk osvítí také kmen stromu a celá fotografie je pak příliš plochá, takže použití blesku na těle nebo v ose nedoporučuji. Ztrácí se plasticita koruny. Kdo fotíte častěji blesky (ať už systémovými nebo ve studiu, asi víte, o čem mluvím).

Na počátku fotografování stromů jsem začal jen s přiblýskáváním scény bleskem. Tam si musíte vybrat: buď zůstanete pod synchro časy závěrky a využijete automatiku měření eTTL -  pak ale musíte hodně clonit (takže máte ostré i případné pozadí) nebo blýskáte v časech kratších než Xsync, ale pak ztrácíte výkon blesku (high speed sync). O blescích mám také školení.

Chci vám ukázat nejenom povedené snímky při focení stromů, ale také ty, které mě ke splnění mé představy dovedly. Trvalo mi to několik let, než jsem sladil techniku a její možnosti se svou představou.

Příklady: první snímek je záběr proti slunci, expoziční režim priority clony A, pod Xsync časem blesku 1/200, clona 19, ISO 400, blesk v eTTL II. Blesk sice osvítil scénu, ale v podtatě plnil pouze funkci fill in blesku, který ve dne prokresluje stíny. Na vysvícení samotných květů má příliš malý výkon.

Ten druhý jsem jednak mírně překomponoval, použil high speed sync pro spouštění blesku i v časech kratších, než je synchronizační čas blesku, a zvolil manuální režim M. Díky tomu, že jsem přistoupil, výkon blesku se mohl více projevit.

Pro focení solitérů jsem si vybral lepší podmínky pozdě odpoledne, spíše večer po západu Slunce. Stejný strom, stejné místo. Jen jsem použil stativ. Čas 1/15, clona 2.8, fotoaparát na stativu, režim M a odpálení blesku na fotoaparátu v TTL. No nic moc...

A poslední snímek této série jsem pořídil se zábleskem a synchronizací na druhou lamelu s tím, že jsem fotoaparátem "švenknul" doleva. Pořídil jsem jej později večer, obloha již byla tmavší a blesk rozsvítil bílé květy proti tmavému pozadí. Čas 1/15, clona 2.8, fotoaparátem jsem při pořízení snímku pohyboval doleva, režim M a odpálení blesku na fotoaparátu. Možná mohl být čas ještě delší, aby stopy větví více vynikly. Ale to jsem vyzkoušel jindy.