Fotograf se pak naučí místo techniky vnímat to co je kolem, naučí se rozlišovat, co je, a co už není důležité. Dává mu to jednoduše svobodu tím, že to není tak univerzální a nenutí ho to myslet technicky ani ho to fyzicky a prostorově neomezuje.

Ono, ten článek je mým zaviněním trochu vytržen z myšlenky, která ho spustila (to by bylo možná dobré ještě připsat na začátek) a to té, že jsem se definitivně rozhodl opustit SLR a přejít na kompakt s FF snímačem a pevným sklem. Konkrétně třeba SONY RX1, protože na takový foťák čekám od doby kdy jsem začal fotit digitálem. Je lehký, malý, nemusím měnit sklo, protože to které tam je, je špičkové, foťák má vynikající technické parametry a provedení, které je sice oldschool, ale právě proto je vše podstatné pohromadě a intuitivní.

Takže aby neošlo k omylu, zrcadlovka je ve speciálních případech dobrá volba. Jenomže život se skládá většinou z vysoce "normálních "případů"", u kterých je potřeba pouze vyprázdnit mysl a dělat intuitivně pouze to, co je potřeba pro naplnění duševní pohody a radosti. Když budu fotit jídla do katalogu, jiné produktovky anebo fashion ve studiu, tak to bude zrcadlovkou (ale již nikdy ne APS-C ale poctivou FF). Taky kačenkář, broučkař a kytičkář bude patrně tahat zrcadlovku (i když... ále dobře, no). Jenomže když budu fotit život, který je kolem, svůj, váš, náš, jejich, scenérie, zajímavá místa, zajímavé aktivity, zajímavý dokument a jednoduše vše, co nás obklopuje, tak chci být svobodný a s čistou hlavou. Tak nechám zrcadlovku doma a vemu si dospělý kompaktní foťák, který v těch většinových situacích udělá mnohem lepší práci než těžkopádné SLR. Všimněte si, že mluvím o Dospělém kompaktu = normální foťák, nikoli o "krabiččce do kabelky".

Tak jen tolik k tomu. :-))
Přeji všem světlo, prázdnou mysl a pohodu ať už fotíte s čímkoli :-)
A to je asi vše. Ať si každý nový kupec zrcadlovky uvědomí do čeho jde a co mu to přinese. Přeji dobré světlo a nezapomínat, že tělo je pouze držák na objektiv. Tak se raději koukejte a vnímejte. :-)