Monitor EIZO CS 240 je významnou novinkou na trhu, která by mohla více fotografů přivést k tomu, aby se začali zabývat více správou barev a tedy přesnějším procesem zpracování fotografií. Jasnou cílovou skupinou jsou tedy fotografové, kteří se sice focením nebo grafikou neživí, třeba si jen přivydělávají, ale na barvách a jejich věrnosti jim záleží. Pro ně je tento 24palcový model CS 240 určený.
Dnes už správu barev podporuje celá řada výrobců, takže aplikace jsou dostatečně připraveny (Adobe Photoshop, Adobe Lightroom apod.) a operační systém Windows 7, Apple, také.
Cenově je model EIZO CS 240 nebo menší bratříček EIZO CS 230 hluboko pod dalšími profesionálními modely SX a CG, které už mají i vlastní kalibrační sondy, rychleji se nastavují a mají další možnosti spíše vhodné pro profesionální studia a firmy.
Na sociálních sítích a v našich diskusích neustále řešíme barvy, jejich vyvážení, stabilitu a kontrasty vašich fotografií. Tato problematika je tak podceňována, a přitom tak důležitá, že se někdy nestačím divit.
Hlavní problémem jsou finance, co si budeme nalhávat, každý z amatérských fotografů nemá na 40tisícový monitor, aby si upravil fotografie z dovolené nebo z lyžování na horách. Alternativy za 5000 nebo 7000 existují, ovšem... Celé to zkalibrovat, udržet v nějakém konstatním stavu, nastavit a hlavně rozumět workflow není jednoduché.
Firma EIZO letos výrazně obměnila celou svou řadu fotografických a grafických monitorů, zejména s ohledem na technologii podsvícení panelu, které je dnes sestaveno z LED diod. EIZO s tímto není na trhu první, ale výsledky testů ukazují, že to zvládli velice dobře. Zajistit homogenitu, například jasovou, po celé ploše panelu nebo vyvážení bílé není u LED podsvícení vůbec snadné.
Nové LED podsvícení pro EIZO také znamená, že dovolilo snížit spotřebu a tedy i hmotnost displejů EIZO. Celá řada je označená CG - SX - CS (od nejvyšších modelů) a v EIZO je nazývá Professional, Standard a Entry.
Tato recenze je o modelu EIZO CS 240. Kromě tohoto materiálu krátkého testu ještě připravujeme druhou část, kde půjdeme více do detailů a například kalibrace monitoru. Model EIZO CS 240 je model, kterým chce EIZO vyjít vstříc obyčejným fotografů, kteří sice nevydělávají fotkou, ale potřebují mít věrné barvy.
EIZO má CS modely celkem dva, rozdíly mezi EIZO CS 240 a EIZO CS 230 jsou tyto:
EIZO CS 240 | EIZO CS 230 | |
Uhlopříčka | 24 palců | 23 palců |
Maximální barevný prostor | AdobeRGB 99 % | sRGB |
Kalibrace? | Ano, ale externí sondou | Ano zabudovaná korekční sonda |
Typ panelu | IPS | IPS |
Rozlišení | 1920x1200 | 1920x1080 |
Vstupy | DVI-I, HDMI, DisplayPort, 2xUSB | DVI-I, HDMI, DisplayPort, 2xUSB |
Rozměr obrazu | 518,4 x 324 mm | 509,2 x 286,4 mm |
Rozměr včetně rámu | 575 x 398 x 71 mm | 544 x 353 x 75 mm |
Jas | 350 cd/m2 | 300 cd/m2 |
Spotřeba | 68 W | 54 W |
Typická spotřeba | 27 W | 21 W |
Hmotnost | 8,7 kg | 7,5 kg |
Monitor má pochopitelně stojan, který vám umožní jej spodní hranou položit téměř na stůl nebo spodní hrana zasahuje až do výšky 13 cm. Uchycení na stojan nastavitelné a panel díky němu nakloníte 35 stupňů nahoru a 5 stupňů dolů, případně 344 stupňů otočíte na jednu nebo druhou stranu - to když by jste někomu něco ukazovali na monitoru.
Každopádně pozorovací úhly jsou ale dostatečné 178 stupňů, tedy, kdo sedí v podstatě vedle monitoru, vidí jeho obraz kontrastně a ostře. Díky hlavě a uchycení na stojánek jej otočíte na výšku (čtení knih, časopisů, sazba, DTP apod.). Stínítko není součástí monitoru (dodává se až od modelů SX a CG).
Panel CS 240, který jsem recenzoval, má rozlišení vyšší než FullHD: 1920x1200 bodů s poměrem stran 16:10. Pro fotografy asi vhodnější než obvyklé 1920x1080.
Jedná se o panel IPS s širším gamutem blízkým AdobeRGB. Pozor, EIZO CS 230 má barevný prostor sRGB, pouze.
Panel EIZO CS 240 má docela masivní okraje - rámeček, velikost obrazu je 518,4 x 324 mm, velikost celého rámu monitoru je pak 575 x 423 mm a váží 8,7 kg.
Z hlediska připojení není moc co namítat:
V krabici je kabel DVI-I, USB kabel a napájecí kabel.
Elektronika uvnitř je převzatá z modelů o kategorii výše, jako SX a CG a už od výroby by měla zajistit, že přednastavený režim AdobeRGB je téměř správný pro věrné zobrazení barev. Každopádně pro zcela precizně nastavený profil musíte nejlépe provést kalibraci a ColorNavigator ji zařadí do správy barev - přímo z menu si navolíte tyto emulace barevných profilů: Custom, Paper, AdobeRGB, sRGB a kalibrovaný.
Ovládaní a nastavení monitoru provádíte pomocí mechanických tlačítek na přední části panelu, menu se zobrazí v místě, kde máte nastaveno. Přímá tlačítka jsou pro volby:
Aktivace tlačítek se zobrazí v obraze monitoru a vedle tlačítek je indikační světýlko zapnutého monitoru. Bohužel tlačítka nejsou vidět, a pokud chcete něco nastavit a v místnosti máte méně světla orientace je složitější, nebo si prostě musíte rozsvítit. V režimu Calibration nemáte pochopitelně možnost měnit některá vlastnosti obrazu, jako je tomu u sRGB nebo AdobeRGB, gama a barvy jsou nastaveny z profilu ICC vytvořeném po kalibraci.
Menu má obvyklé položky, které by jste očekávali:
Color
Screen
Analog Adjustment
Menu Settings
Tools
Samotným testem, kalibrací apod. se budu zabývat v další části recenze, teď jen budu citovat jiný kvalitní zdroj. Webový server PC PRO udělal krátký test a z testu jednoho kusu EIZO CS 240 mimojiné vyplynulo:
Aby jste zobrazili opravdu všechny barvy na CS 240, musíte splnit několik přepodkladů. Prvním je správně nastavený Color Management, dále aplikace schopné pracovat v CM (Lightroom, Photoshop, Windows 7 apod.) a také grafická karta a monitor musí být schopni pracovat s 10bitovou barevnou hloubkou pro každý kanál. Pokud by například monitor neměl 10 bit LUT tabulku, nevyužijete to, co vám karta generuje...
Nastavení monitoru pro správu barev - v jednodušší variantě - uděláte pomocí profilu od výrobce, ke stažení tady. V ideální jeho kalibrací příslušnou optickou sondou, když si porofil vyrobíte přímo pro daný monitor (ve výrobě, dopravě, skladování a používání těžko zajistíte všem monitorům stejné podmínky). Jakmile jej máte, máte jistotu, že vaše bravy jsou ty nejvěrnější. Profil si vyrobíte pomocí externí kalibrační sondy.
EIZO CS 240 má navíc přímo v menu emulaci barevných prostorů, hlavně sRGB a AdobeRGB použijete na fotografie. Diskusi na téma, který je vhodnější nechám na jiný článek.
Jak jste snad zaznamenali, EIZO v roce 2014 zavedlo do celé řady monitorů LED podsvícení, ono si sice tradovalo, že LED podsvícení je garancí na kvalitu... Jenže pro tolik LED diod je velice těžké nastavit a hlavně udržet stejnou barevnou teplotu. EIZO tuto technologii vyvíjelo dva roky.
Uniformita celé plochy obrazu je další kíčová věc. Jedna věc, je poslat do monitoru správné barvy a jas, druhá věc schopnost monitoru je zobrazit správě po celé ploše. Ve výše uvedeném testu měřili 15 procent bodů celého panelu a našli změny jasu maximálně 1,9 procenta. Z testu mimojiné vyplynulo srovnání s retinou na iMAC, který měl 19% odchylky... To je opravdu hodně.
V dalším testu a recenzi si ukážeme kalibraci monitoru.